Miluše Horská

Životní motto:
„Udělat věc, které se bojíme, je první krok k úspěchu." (Gándhí)

Miluše Horská je česká politička, vysokoškolská pedagožka a senátorka.
Vystudovala Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích se specializací národní škola-tělesná výchova, Pedagogickou fakultu Praha - obor speciální pedagogika a Pedagogickou fakultu Olomouc - obor muzikoterapie. Od roku 1992 je ředitelkou Základní a Praktické školy SVÍTÁNÍ o.p.s. v Pardubicích, která poskytuje vzdělání a sociální služby dětem i dospělým s mentálním a kombinovaným postižením. Od roku 2008 přednáší na Univerzitě Hradec Králové a je lektorkou Institutu pedagogicko-psychologického poradenství ČR. Miluše Horská je zároveň senátorkou Parlamentu ČR, zakladatelkou Koalice nevládek Pardubicko o. s., v níž je dodnes činná jako místopředsedkyně správní rady, je členkou Senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislí a dále je členkou Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky a působí i ve stálé komisi Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury a pro sdělovací prostředky. Za své aktivity získala vyznamenání Medaile města Pardubic, Medaile Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a je zároveň vítězkou ankety Největší žijící osobnost Pardubic. V letošním roce založila Volební akademii žen. Má dvě dospělé dcery a vnučku.

1. Co Vás v životě nejvíc ovlivnilo?
Vždycky mě v životě nejvíce ovlivňovali lidé v mém okolí. Ať už to byli učitelé a rodiče žáků z mé školy, ale také moje dcery a v současné době hodně vnučka. Nyní se pomalu dostávám do pozice kmeta rodu, kdy si uvědomuji svoji svobodu v tom, že spoustu věcí můžu, ale také nemusím.

2. Jak relaxujete?
Největší blaho je pro mě pohyb, ale myslím, že poplakat si u romantického filmu není také úplně od věci. Rovněž miluji setkávání s přáteli stejně tak, jako okamžiky s rodinou a malou vnučkou. Když mám vzácnou chvíli pro sebe, hloubám ve své duši a přemítám, přicházím tak na spoustu zajímavých myšlenek.

3. Proč jste přijala patronaci v projektu Žena regionu?
Myslím si, že ženy dělají spoustu věcí automaticky a nikdo je za to neocení. Dokonce ani ony samy si často nemyslí, že dělají něco nadstandardního, ať už v domácnosti, či v pracovním kolektivu. Tuto nezištnou pracovitost a úsilí bych ráda vyzdvihla. Je to také důvod, proč podporuji ženy při vstupu do politiky.

4. Co je podle Vás nejdůležitější pro to, aby se žena dokázala prosadit v pracovním prostředí, kde je většina mužů?
Buď musí být ještě „větší muž“ než všichni ostatní, nebo být prostě nejlepší. Ženy nejsou tak soutěživé, takže to většinou nebývá jednoduché. Je potřeba tvořit ženská spojenectví a držet pohromadě, to muži umí lépe.